|
Id:
13
Kamenná socha anděla
Název | NULPravý anděl ze sousoší sv. Františka z Assisi. (Serafinského) |
Autor | NULLFrantišek Preiss, (Ferdinand Brokoff) |
Původní umístění | Karlův most |
Styl | období barokního stylu |
Datace | Konec 1. poloviny 18. století |
Současné umístění | na levé straně vstupního portálu kostela sv. Josefa náměstí republiky |
Technika | Polychromovaná dřevořezba |
Datování | 1714 |
Materiál | Socha včetně podnože - středně až hrubě zrnitá arkóza <br /> Výplně kartuší - slivenecký vápenec |
Rozměry sochy | výška - 203 cm; šířka - 91 cm; hloubka - 75 cm |
Rozměry podnože | výška - 106 cm; šířka - 80 cm; hloubka - 80 cm |
Rozměry výplní | Reliéf s písmem: výška - 39 cm; šířka - 27 cm; hloubka - 7,5 cm <br /> Reliéf s eucharistiemi : výška - 39 cm; šířka - 25,5cm; hloubka -10 cm |
TATO SOCHA POCHÁZÍ ZE SOUSOŠÍ SV. FRANTIŠKA Z ASSISI, KTERÉ BYLO PŮVODNĚ UMÍSTĚNO ROKU 1714 NA KARLOVĚ MOSTĚ. V SOUČASNÉ DOBĚ JE NAHRAZENO SOUSOŠÍM SV. FRANTIŠKA Z ASSISI OD SOCHAŘE EMANUELA MAXE Z ROKU 1855. PŮVODNÍ SOCHAŘSKÁ KOMPOZICE PAK BYLA PŘEVEZENA, VČETNĚ PODNOŽÍ, DO KOSTELA SV. JOSEFA NA NÁMĚSTÍ REPUBLIKY. SOCHA „ANDĚLA“ (NA POHLEDOVĚ PRAVÉ STRANĚ) JE VYSEKÁNA DO ŽEHROVICKÉHO PÍSKOVCE, NACHÁZEJÍCÍHO SE V KLADENSKÉ PÁNVI V OKOLÍ KAMENNÝCH ŽEHROVIC. TENTO DRUH PÍSKOVCE JE REPREZENTOVÁN BĚLOŠEDÝM, ŠEDOŽLUTÝM AŽ REZAVÝM NEBO NAČERVENALÝM ZABARVENÍM. JEDNÁ SE O STŘEDNĚ AŽ HRUBĚ ZRNITOU ARKÓZU. ŽEHROVICKÝ PÍSKOVEC JE SVÝM CHARAKTEREM VELICE TVRDÝ A ODOLNÝ VŮČI MECHANICKÉMU OPOTŘEBENÍ. SOCHA „ADORUJÍCÍHO“ ANDĚLA JE ŘEŠENA KLASICKÝM KONTRAPOSTEM, JEHOŽ CELKOVÉ SCHÉMA SPOČÍVÁ V KŘÍŽOVÉM ROZLOŽENÍ HMOT, KTERÉ SE PŘETÁČEJÍ V CENTRÁLNÍ OSE. PROMĚNA DYNAMICKÉ DRAPÉRIE PŘETÁČENÉ OD LEVÉHO RAMENE AŽ K PLINTĚ JE PODPOŘENA GESTEM PRAVÉ RUKY A POHYBEM HLAVY. „ADORUJÍCÍ ANDĚL“ STOJÍ NA PRAVÉ NOZE, LEVOU NOHU MÁ MÍRNĚ POKRČENOU A VČLENĚNOU MEZI DRAPÉRII A KARTUŠ, NA JEJÍŽ HORNÍ VOLUTĚ SPOČÍVÁ LEVÁ RUKA. KOMPOZIČNÍ SCHÉMA JE ZAVRŠENO POHYBEM HLAVY A POHLEDU NA LEVOU STRANU. V KARTUŠI JE ZASAZENÝ RELIÉF ZE SLIVENECKÉHO VÁPENCE ( NAZÝVANÝ „SLIVENECKÝ MRAMOR“, JEDNÁ SE O NARŮŽOVĚLÝ AŽ ČERVENÝ BIODETRITICKÝ LAVICOVÝ VÁPENEC, KTERÝ SE POUŽÍVAL JIŽ V OBDOBÍ GOTICKÉHO SLOHU). VÁPENCOVÝ RELIÉF JE VKOMPONOVÁN DO ELIPSOVITÉHO TVARU, KAMENE, KTERÝ SE SMĚREM KE STŘEDU KLENE. VÝJEV NA RELIÉFU PŘEDSTAVUJE DVĚ ZKŘÍŽENÉ RUCE S EUCHARISTIEMI Z NICHŽ JEDNA JE ODĚNÁ. MEZI EUCHARISTIEMI JE UMÍSTĚN LATINSKÝ KŘÍŽ, KTERÝ SE SMĚREM KE KONCŮM ROZŠIŘUJE. KUŽELOVÁ PODNOŽ JE STEJNĚ JAKO SOCHA VYSEKÁNA Z HRUBOZRNNÉHO ŽEHROVICKÉHO PÍSKOVCE. JDE O KAMENNOU ARCHITEKTURU, KTERÁ SVOJÍ VERTIKÁLNÍ SKLADBOU A ROZVRŽENÍM KONVEXNÍCH A KONKÁVNÍCH HMOT UMOCŇUJE CELKOVÝ DOJEM. PŮDORYSNĚ VYCHÁZÍ Z ŠESTIŮHELNÍKOVÉHO PŮDORYSU SE TŘEMI PROFILOVANÝMI KONVEXNÍMI PÁSY A TŘEMI PŘEDSAZENÝMI PROFILOVANÝMI ROVNÝMI PÁSY, KTERÉ PROBÍHAJÍ PO CELÉ DÉLCE PODNOŽE, V JEDNOTLIVÝCH PROFILAČNÍCH INTERPRETACÍCH. HORNÍ ČÁST JE OPATŘENA BOHATĚ PROFILOVANOU ŘÍMSOU, KTERÁ CELOU ARCHITEKTURU PODNOŽE UKONČUJE. PODNOŽ JE SLOŽENA ZE TŘÍ ČÁSTÍ, VČETNĚ PROFILOVANÉ VÁPENCOVÉ DESKY S LATINSKÝM NÁPISEM. DĚLÍCÍ SPÁRA ROZDĚLUJÍCÍ PODNOŽ NA DVĚ HLAVNÍ HMOTY, PROCHÁZÍ HORIZONTÁLNĚ STŘEDEM PODSTAVCE. NÁPISOVÁ DESKA ZE SLIVENECKÉHO VÁPENCE JE PO OBVODU PROFILOVÁNA JEDNODUCHÝM ŽLÁBKOVÝM PROFILEM. SMĚREM VZHŮRU SE ZUŽUJE. CELÁ VÁPENCOVÁ DESKA JE VYKLENUTA TAK, ABY SLEDOVALA TVAR KLENUTÍ TĚLA PODSTAVCE, V KTERÉM JE ZAPUŠTĚNA. LATINSKÝ NÁPIS NA VÁPENCOVÉM RELIÉFU S CHRONOGRAMEM V PŘEKLADU ZNAMENÁ: „A V TOMTO ZNAMENÍ ŘÁD VÍTĚZÍ“. V CHRONOGRAMU JE ZAKÓDOVÁN LETOPOČET 1714. POVRCH SOCHY VČETNĚ PODNOŽE A VÁPENCOVÝCH RELIÉFŮ BYL POKRYT SILNOU SÍRANOVOU KRUSTOU, KTERÁ ZNEMOŽŇOVALA VOLNÝ PRŮNIK VODNÍCH PAR Z KAMENE. PROTO SE NA NĚKOLIKA MÍSTECH ZAČAL POVRCH SYPAT A OPADÁVAT. NA NĚKOLIKA MÍSTECH BYLO ROVNĚŽ ZAZNAMENÁNO ABSENTOVÁNÍ SVRCHNÍ POVRCHOVÉ MODELACE. JEDNALO SE PŘEVÁŽNĚ O KARTUŠ, KADEŘE ANDĚLA, PRSTY LEVÉ NOHY A PROFILACE PODNOŽE. POVRCH SOCHY BYL NEJPRVE OČIŠTĚN SUCHOU CESTOU A POTÉ MUSELA BÝT SÍRANOVÁ KRUSTA ZTENČENA TAK, ABY DOŠLO K OPĚTOVNÉMU VOLNÉMU PRŮNIKU VODNÍCH PAR. SYPKÁ MÍSTA BYLA KONSOLIDOVÁNA (PODNOŽ BYLA V HAVARIJNÍM STAVU, PROTO SE PŘISTOUPILO K VAKUOVÉMU ZPEVŇOVÁNÍ) PLASTICKÁ RETUŠ BYLA PROVEDENA MATERIÁLEM, KTERÝ BYL NANÁŠEN NA KONSOLIDOVANÝ POVRCH. BYLO NUTNÉ POSTUPOVAT TAK, ABY SE VOLENÝ MATERIÁL CO NEJVÍCE PODOBAL SVÝM CHARAKTEREM, TEXTUROU I BAREVNOSTÍ SVÉMU OKOLÍ. VÁPENCOVÉ RELIÉFY BYLY POKRYTY SÍTÍ TRHLIN, KTERÉ BYLO NUTNO ZAJISTIT A VYPLNIT, Z DŮVODŮ VNIKAJÍCÍ VODY, KTERÁ BY PAK DÁLE PŮSOBILA DESTRUKCI KAMENE. NA NĚKOLIKA MÍSTECH SE ROVNĚŽ PŘISTOUPILO K PLASTICKÉ REKONSTRUKCI. TMELENÁ MÍSTA BYLA BAREVNĚ SJEDNOCENA. JELIKOŽ PŘEDMĚTNÁ SOCHA BUDE NADÁLE SETRVÁVAT V EXTERIÉROVÉM PROSTŘEDÍ, PŘISTOUPILO SE K POVRCHOVÉ OCHRANĚ, KTERÁ ZNEMOŽNÍ PRŮNIK DEŠŤOVÉ VODY DO MATERIÁLU, A ZÁROVEŇ NEDOJDE K „UZAVŘENÍ“
|
|